Paratexty  (tzv. sekundární texty)  jsou  příslušenstvím knižního  i mimoknižního prostoru, v němž se odehrává proces literární, resp. knižní  komunikace. Podle místa existence lze rozlišit paratexty  na vnější (tzv. epitexty) a vnitřní (tzv. peritexty). 


Epitexty (též  vnější paratexty, mimoknižní paratexty, sekundární mimoknižní texty,  mimoknižní ne-texty)  jsou všechny sekundární texty, které existují v okolí knihy  a vstupují do procesu  literární komunikace mezi autorem a příjemcem textu.


Peritexty (též vnitřní paratexty,  knižní paratexty, sekundární knižní texty, knižní ne-texty) obklopují či vyplňují primární text v jeho bezprostřední blízkosti, tj. jsou součástí knihy jako fyzického celku (např. titul, jméno autora, záložkový text, předmluva a doslov, poznámka, obsah, propagační a reklamní texty).


Oba typy paratextů  se dále člení:

-   na  verbální (např. titul díla, záložkové texty, předmluva a doslov, poznámky) a  neverbální (např. formát, ediční řada, písmo, papír) paratexty,


-   na veřejné  (např. titul, jméno autora, tištěné věnování, prolog, epilog, komentáře či záložkové texty), privátní (např. rukopisné věnování či rukou dopisované poznámky) paratexty a intimní.


-  na autorské (např. autorská předmluva, autorská poznámka, titul, motto) a vydavatelské (např. ediční poznámka, záložkový text, doslov, texty s technickými a vydavatelskými údaji) paratexty.


Paratextualizace je proces, při němž potenciální čtenář či kupec knihy prochází kratší či delší "chodbu" knihy. Chodbou je zde myšlen prostor, jenž je zaplněn verbálními či neverbálními texty, které obklopují autorský text a jsou provázejícími každého nově příchozího, který do virtuální knižní chodby nahlédne, vstoupí do ní, či jí již dokonce prochází do nitra knihy k primárnímu textu. Tyto texty, vlastně průvodci, lákají a vábí potenciálního čtenáře či kupce, přesvědčují ho o rozhodnutí vstoupit až do textu (někdy pouze text v materializované podobě mít a vlastnit) a informují či instruují ho o tom, co jej čeká na konci chodby. Tímto procesem jsou pak schopny i usměrňovat a spoluvytvářet pozdější čtenářskou recepci.

Paratexty lze pozorovat ve třech rovinách:

- genetické (vznik, paratextů, jejich forma a struktura, architektura paratextových svazků)

- intratextové ( vztahy mezi různými typy paratextů,  vztahy mezi primárním textem a paratexty)

- recepční (vnímání paratextů potenciálním čtenářem či kupcem knihy)


Citujte, prosím:

Müllerová, Lenka: Reklamní aspekty sekundárních knižních textů v devadesátých letech 20. století (Disertační práce). Dostupné z http://is.muni.cz/th/117754/ff_d/?lang=en;id=121545 (datum).

 

Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "7907"
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one